úterý 26. února 2013

Vlastní začátek knihy-Šílené Utrpení



Podívala jsem se do zrcadla a rukou prohrábla své dlouhé vlasy. Moje mamka mi s klepáním vešla do pokoje ,, Páni! Sluší ti to. Ani jsem netušila, že mám tak pěknou dceru''. Mé nové fialkové šaty vypadaly opravdu kouzelně. ,,Díky mami'' ironicky jsem se usmála". A na svých vysokých podpatcích jsem utíkala otevřít prvním hostům na mou dnešní šestnáctiletou narozeninovou oslavu. ,,Všechno nejlepší'' křikla má nejlepší kamarádka Molly.,,Kde jsou všichni?'' se zvědavým pohledem se na mě podívala. ,,Za chvíli dojdou...Dáš si něco k pití?''....Pak už jsme jen čekaly a čekaly. Uběhla jedna  hodina, dokonce dvě. Nikdo se neukázal . Opravdu jsem si myslela, že moje párty bude Šílené Utrpení.
  ,,Slyšíš to?'' Molly do mě lehce žduchla a utíkala k oknu. ,,To snad ne!'' vykřikla. Brada mi spadla skoro až k nohám.,,To nemyslí vážně?!...S tím mě chlapeček naštval''..Se sousedem Fredem jsme nepřátelé už od školky. Nikdy jsme se k sobě nechovali moc přátelsky. Všichni naši společní přátelé nám říkají -Co se škádlivá, to se rádo mívá!-Co se týče mě a Freda, myslím, že to nehrozí....I když jeho hnědé oči a kudrnaté vlasy jsou něčím přitažlivé.
   Chytla jsem Molly za ruku a kráčela k Fredovi. Zaklepala jsem na dveře a čekala než mi někdo otevře.,,Jéé Čáu. Ty si přišla taky na mou párty?'' namyšleně si mě prohlédl ,,Sluší ti to''mrkl jedním okem. ,,Proč si udělal párty ve stejný den jako já?''...,,Protože je sobota a ....krásný den'' usmál se. Moc dobře věděl, že mě s tím naštval. Určitě to byl jeho plán!..,,Budete tady stát nebo půjdete dovnitř?'' uznávám, že tahle otázka zněla mile.,,Určitě to bude zábava''Molly mi zašeptala do ucha. Zhluboka jsem se nadechla a pozitivně kývla. Přece jenom Molly má pravdu a já si chci užít. Molly vešla do domu a já vzápětí za ní.
   ,,Můžu ti nabídnout drink?''ozvalo se za mnou. Leknutím jsem se prudce otočila a převrhla na sebe kelímky s pitím, co držel Fred v ruce. Mé nové šaty byly polité od sladké limonády. Začal mě hned utírat ubrouskem. Omlouval se mi pořád dokola. Nabídl mi,že mi půjčí jeho tričko abych nemusela domů, protože jsem veděla, že jestli dojdu domů budu muset zůstat doma.
Druhý Den:
Párty skončila pozdě v noci a já se probudila ve Fredovým tričku. Šla jsem do kuchyně a mamce řekla, že jdu Fredovi poděkovat za skvělou oslavu a vrátit tričko. Čekala jsem až mi někdo otevře.,,Ahoj Jess'' ztuhla jsem, protože otevřela Fredova mamka.,,Eh..Dobrý den.Je Fred doma?''..,,Ano je ve svém pokoji'' zavedla mě do Fredovýho pokoje a rozloučila se s tím, že jde nakupovat....,,Ahoj Růženko''..,,Proč Růženko??'' nechápala jsem ,,Protože jsi usnula jako první včera na party''..,,Hahaha! Přišla jsem ti vrátit tričko. ,, Díky'' podala jsem mu ho ,,Není zač...Jess! Nechceš se dívat na film?''..,,Na jakej?'' sedla jsem si vedle něho na gauč ,,Rrrr''...,,Rrrr??'' zopakovala jsem,,Jo Rrrr''...,,Co to je?''...,,Uvidíš'' 
  S Fredem jsme se začali častěji scházet. Už jsme nebyly ty malý děti co se o něco pořád rvou. Už jsme byly vyspělí teenageři a poznávali lásku.